Z historie obce

Nejstarší stopy přechodného osídlení asi před 5000 lety dokumentují nálezy kamenné industrie tj. čepelí, nožíků, sekeromlatů jak v dolní části obce, tak v horní trati Hory.

Vlastní plánovité založení osady "lánové obce" spadá do údobí tzv. Velké kolonizace, kdy hranický kraj byl klášterním majetkem - nejprve benediktinů v Rajhradě, později premonstrátů na Hradisku v Olomouci. Asi v polovině 12.st. (snad 1169) pověřil olomoucký kníže Fridrich benediktiny kolonizací i rozsáhlého pohraničního hvozdu, severně od trhové osady Hranic. Úkol byl svěřen mnichu Jiřímu (Jurikovi), který začal seskupovat obyvatele žijící posud v roztroušených enklávách do větších celků - osad.

Název obce Střítež má několik variant. Nejběžnější pochází od slova rákos "Třtí" (Třítěž, později Střítež). Poukazuje na vlhká místa porostlá třtím – rákosem. Nové výzkumy ale upozorňují na fakt, že obce a osady (včetně zaniklých je jich asi 30) Střítež  leží většinou na místech, která nejsou charakteristická pro výskyt rákosí a kloní se k jiným verzím původu jména. Poslední verze určuje nejpravděpodobnější variantu  od staročeského „střietež“, původně rodu žen­ského, což je jméno místa činnosti od slovesa střieti (přítomný čas: stru, střeš, stře) v jeho významu „kácet stromy, vytvářet mýcením lesa volné prostranství“. viz Původ jména Střítež

První písemná zpráva  o obci je až z r.1412, kdy střítežský fojt je ručitelem bělotínskému fojtu (což by svědčilo o jisté zámožnosti střítežského fojta), tedy delší  době osídlení vesnice. Nález užitkové keramiky na hřbitově však posouvá existenci osady o 150 let dříve do r.1262. Podobně i starý kostelík na hřbitově stavěný z kamenů "kladených na sucho" a orientovaný východ - západ potvrzuje stáří osady.

Další slibný rozvoj obce po celkovém pokojném údobí vlády Karla IV. je již narušený husitskými bouřemi.  Roku 1427 se Hranic zmocnil Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka. Z města na venkov se šíří učení husitské. Války českouherské připomínají ve Stříteži traťové názvy  "Púště" tj. pozemky, jež zbyly po opuštěných usedlostech, když se Moravskou branou přehnala vojska.

V letech 1499 - 1516 zaniká severně od Hranic pod Stříteží osada Šovejdy a objevuje se nová  ves Olšovec  (Zpravodaj Hranice 1984: Z dějin osídlení Hranicka-J.a M.Mikulíkovi). V držení hranického panství nastala změna. Klášter Hradisko zůstal věrný českému králi Jiřímu z Poděbrad. Proto byl uherskými výpady zruinován, upadal do dluhů a byl donucen k odprodeji hranického panství zástavnímu držiteli Janu z Pernštejna r.1499, jak je uvedeno v Zemských deskách. Tehdy se připomíná ve Stříteži fara  v té době neobsazená. Doba Pernštýnů je zlatým věkem města i venkova. V Hranicích nastal rozkvět řemesel, obchodu , na   venkově probíhá dosídlování, šíří se rybnikářství. Pod Stříteží byly založeny tři střítežské rybníky, které dnes již bohužel neexistují.

Z r.1530 je první Třeboňský urbář, soupis střítežských usedlíků (rodin)  i povinnostmi k vrchnosti. Ze střítežských jmen sahajících do současnosti je uváděn Václav Šatánek na č.13 (nejstarší střítežský rod na původním statku). Druhý urbář "Kropáčů" z r.1569 zaznamenává 48  usedlých i s fojtem. Uvádí již přesný soupis platů a různých dávek vrchnosti.

Druhá polovina 16. století znamená na Hranicku stagnaci - zhoršení poddanských poměrů, zvláště za posledních majitelů tj. pověstného Žampacha a Václava Mola z Modřelic, protestanta a významného činitele ve stavovském povolání.

V těchto dobách se v naší oblasti šířila jednota moravských (českých) bratří, mezi lidem oblíbena.  Z německé strany  přicházel protestantismus, dochází k náboženským střetům. Nepříznivě se začaly vyvíjet národnostní poměry. V období předbělohorském  silně pokročilo poněmčování. Po stavovském povstání, bitvě na Bílé hoře (r.1620) bylo hranické panství Václavu Molovi zabaveno a uděleno kardinálu Ditrichsteinovi za věrnost císaři. Předchozí útrapy obyvatelstva, způsobené průtahy vojsk jak cizích, tak císařských a obyčejně spojené s drancováním a vydíráním zapříčinily, že ukvapená rekatolizace narazila na odpor. V Hranicích propuká několikrát  "rebélie" - povstání jež končí ve městě krvavou exekucí (r.1627). Soužení lidu je znásobeno třicetiletou válkou. Obec Střítež přímo netrpěla bojovými akcemi, ale zato častými vojenskými přesuny. Opět důkazy - náhodné nálezy  pobytu švédských vojsk - "kutí" z vozu, podkovy apod.

Při reorganizaci církevní správy (r.1627) byly české obce Střítež, Jindřichov, Olšovec, Partutovice, Nýdek (Nejdek, dnes  součást Bělotína) přifařeny k bělotínské faře, kde byly pro ně založeny matriky a to odděleně pro české a německé obce. Ke znovuobnovení duchovní správy dochází ve Stříteži až v r.1767 spolu se založením školy.

Osobnosti

Jan Trnka  (1740-1826)- první zasloužilý střítežský učitel –rektor.

Antonín Matyáš (1718-1786) - velký mecenáš obce při zavádění samostatné duchovní správy a školy - zastánce svých spoluobčanů proti útisku vrchnosti. Stříteži zanechal cenné kulturní památky (dva barokní kříže)

P.Bernard Krause v letech 1768- kněz expozita, hlavní iniciátor v procesu znovuobnovení duchovní správy a založení školy

Jan Hynčica (1867-1960) - hudebník,obchodník, v té době známý ojedinělou sbírkou starožitností

Karel Lev (1891-1972) - řídící učitel, osobnost všestranných zájmů (malířství,historie), kronikář, pro odbojovou činnost za německé okupace čtyři roky vězněn

Ing.Josef Mikulík, Csc.(nar.1945) - ředitel Centra dopravního výzkumu v Brně

Manželé Josef a Marie Mikulíkovi (nar.1912 a 1920-2002) - místní historikové, autoři tří publikací o obci.

Edvard Světlík (1903-1970) - akademický malíř, žil a pracoval  v Kroměříži.

Karel Jakeš (nar.1953-2002) - horolezec, mistr sportu, od r.1980 člen reprezentačního družstva ČSSR, zemřel tragicky v lavině ve Vysokých Tatrách (výstupy v Alpách, na Kavkaze účastník čs.výprav do Himalají - 8.516m).

Petr Konečný (nar.1968) - bývalý profesionální cyklista: v r.1995-1996 absolvoval "Závod míru", v r.1998 účast na mistrovství světa v Kanadě v horských kolech a závod  známé TOUR DE FRANCE.

 Nejdůležitější události  v datech 18. a 19.století:

1751   počátek soukromého vyučování ve škole

1767   obnovení duchovní správy a založení farní školy.První direktor - učitel Jan Trnka

1771   zrušení nevolnictví Josefem II. a zmírnění roboty

1772   postavení fary v empírovém slohu

1781   katastrofální povodeň. Ve vlnách Ludiny zmizela 1/3 obce.

1786   postavení první školy na č.87 a přiškolení Olšovce

1822   postaven a vysvěcen kostel sv.Matouše v empírovém slohu

1835   postavena škola č.104  (demolice v r.1992)

1848   zrušení roboty a dalších povinností k vrchnosti

1866   obec postihla cholera, zemřelo 33 osob

1870   začíná vlna vystěhovatelství z obce do Ameriky - stěhování do USA - Texasu zapříčinila hospodářská krize a nezaměstnanost. Střítežští rodáci v USA zvláště budovali v českých osadách školy, kostely, zakládali charitativní spolky.

1893   postavena škola č.120, založení farní knihovny, čítárna

1892   založení hasičského sboru

1893   zřízení pošty

1895   přeložení silnice

20.století:

1901   Požár posledního střítežského větrného mlýna na "Vrší"

1914  První světová válka. Povoláno na 200 mužů, 27 se nevrátilo. Dva se zúčastnili  bitvy u Bachmače. V československých legiích bojovalo 6 mužů.

1919  I. obecní volby - 15 členů obecního zastupitelstva ze 3 politických stran: agrární, lidové a socialistické. Starostou byl zvolen  František Jordán.č.17

1921   Založena tělovýchovné jednoty Sokol a Orel - intenzivní rozvoj osvětové činnosti

           Založení občanské záložny

           Zřízení četnické stanice v č.129

           Provedeno 1.sčítání lidu v ČSR. V obci 893 obyvatel ve 138 obydlených domech

1924   Pořízení obecní kroniky

1927   Zahájení autobusová doprava do Hranic

1928   Pomník T.G.Masaryka a zároveň památník obětem První světové války

1931   Z částečné parcelace  velkostatku hraběnky Althanové zakoupen les v Okrouhlíku

1932   Provedena elektrifikace obce.

           Postaven Lidový dům (Orlovna) - současná  budova kina a obecního úřadu

1937   Postavena Sokolovna

1938   Mnichovský diktát, postoupení pohraničí - Sudet. Zabrán byl i Střítež. V říjnu t.r. podaly české obce protest s podpisovými akcemi občanů pro navrácení obce do republiky. Dne 24.11. je obec Střítež ze záboru propuštěna.

1939  Vyhlášen Protektorát. Převedena měšťanská škola z Potštátu do Stříteže  n.L.. Údobí německé okupace  je poznamenáno národnostním útiskem. Stavební i hospodářská činnost podřízena Hitlerovým válečným plánům.

1945   Ukončení 2.svět.války. Velká naděje pro soužití se Sovětským svazem.

           Prvním předsedou MNV je  Josef Klumpar  č.133 (KSČ)  

1948   Nástup komunistů do vedení státu i obcí.

           Zklamání v padesátých letech -  politické, hospodářské ovládnutí Sovětským svazem, nucená kolektivizace (zakládání JZD),  perzekuce a pro­následování  občanů i jejich dětí pro  jiné politické smýšlení, pro náboženství, za "kulactví". Kulturní činnost obce pouze  "v duchu vládnoucího politického smýšlení".    

1968  "Pražské jaro" - naděje na zlepšení situace a obnovení demokracie, která byla zmařena vpádem vojsk spřátelených armád pod velením Sovětského svazu. Ve Stříteži v lese "Háj" byla utábořena vojska Sovětské armády po dobu dvou měsíců.

1989   "Sametová revoluce" 17.listopadu v Praze, později  po celé republice. Vznik "Občanského fóar" - ve Stříteži rovněž. Začátek  opětného budování demokracie

1990   1.svobodné volby . Obecní zastupitelstvo 15-ti členné s 5-ti člennou obecní radou. Návrat k  funkci starosty obce.

1994   Udělen znak obce

1995   Udělen prapor obce

1995   Dokončena stavba nové budovy základní školy

2003   Dokončena stavba vodovodu v obci

2006    Obec byla vyhlášena Vesnicí Olomouckého kraje roku 2006 a získala druhé místo             v celostátním kole soutěže Vesnice roku. Starosta obce byl přijat na Pražském hradě prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou senátu PS Parlamentu ČR.

Znak obce

Znak byl udělen 3.2.1994 předsedou poslanecké sněmovny Parla­mentu České republiky na základě návrhu heraldika Jiřího Loudy z Olomouce.

 V zeleném štítě s vlnitou stříbrně a modře rovněž vlnitě dělenou pa­tou, stříbrný klín a na něm zkřížený oštěp s brkovým perem, obojí červené.

Zdůvodnění :

Střítež nad Ludinou leží v Moravské bráně na říčce Ludině. Ta je symbolizována vl­nitou patou štítu, stříbrný klín v zeleném poli představuje Moravskou bránu mezi les­natými stráněmi Oderských vrchů a protějším výběžkem Hostýnských vrchů. Zároveň představuje polohu obce v údolí potoka Ludiny. Zkřížené kopí a brkové pero jsou symboly sv. Matouše, jemuž je zasvěcen kostel již od 14. století. Evangelista sv. Matouš byl proklán oštěpem, proto je ve znaku oštěp. Brkové pero pak vyjadřuje skutečnost, že sv. Matouš je pisatelem jednoho ze čtyř evangelií a kromě toho je symbolem vzdělanosti, o níž se obyvatelé Stříteže zasloužili zřízením školy v r. 1767. Červená barva je symbolem mučednické smrti tohoto světce.

Prapor obce

Prapor byl udělen 20. září 1995 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na základě návrhu heraldika Jiřího Loudy z Olomouce.

Zelený list s bílou žerďovou krokví s hrotem na středu vlají­cího okraje a s červeným žerďovým klínem s hrotem dosa­hujícím do třetiny délky listu. Šířka klínu na žerďovém okraji je třetina šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Zdůvodnění :

Prapor vychází ze znaku a je proto zelený s bílým klínem. Menší čer­vený klín opakuje barvu kopí a brkového péra, které jsou ve znaku na klínu, zároveň tvarem připomíná hrot zmíněného kopí i brku.